Tak nějak se událo, že na tento svátek, který jsem nikdy moc neuznávala, nám vyšlo výročí svatby. Já chtěla původně úplně jiné datum, ale ten den zrovna neoddávali a tak si dnes už manžel nechal vnutit toho 14.2. A tak nám vznikly hned dva důvody tenhle den tak trochu povýšit nad ostatní.
A jak jsme ho včera strávili? Na protest proti neoprávněnému znovuvyhlášení nouzového stavu jsme do půl dvanácté drželi s manželem ,,spánkovku", pak jsme do doby, než jsem usmažila řízky, drželi hladovku a zakončili jsme to několikakilometrovou ,,pochodovkou" kolem Labe. A odtamtud mám pár modrobílých fotek. Bylo krásně mrazivo, do toho svítilo sluníčko a sníh se jen třpytil.
A dneska ráno to bylo venku jak v pohádce Mrazík. Samá námraza.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš komentář.