Není nad to...

...mít dobrosrdečné přátelé,kteří by se rozdali a kteří vám za to, že vám zdravotní problémy zabránily přijet k nim na Šumavu na podzimní návštěvu, pošlou jako pozornost kus jelena ve zmrzlém stavu. Navíc když ten dáreček přijede v devět hodin večer. Mrazák plný a co teď? I když se to nemá, nezbylo než nechat maso rozmrazit, vykostit, nabalíčkovat a dát znovu zmrazit. Kosti jsem dala do pekáče a šoupla s kořením na divočinu do trouby a za chvíli je půjdu ochutnat. Tedy maso, které na nich zbylo.Musím podotknout, že ukrutně nerada vykosťuju jakékoliv maso, protože to neumím.

No a takhle jsem se s tím poprala.

První strana zdolána.

A hotovo.

A ještě vám ukážu, jaké jsem včera odpoledne vyfotila od nás ze žebříku draky. Když jsem viděla s jakými draky šla skupinka rodičů a dětí okolo nás, šla jsem si hned pro foťák. Draci byly ode mě vzdušnou čarou asi sto metrů a fotila jsem je přes střechy domů.

A na závěr, po vzoru Verunky, jedna včerejší kytička .

Neobvyklá podívaná

Včera odpoledne jsem šla pustit psa ven a zaujala mě růžová barva nebe. Když jsem vyšla ven uviděla jsem nejdřív na východě toto

a když jsem se otočila na západ naskytla se mi tahle podívaná

Trvalo to jen chvíli. Mraky se hnaly k východu a za chvíli bylo po všem.

Přeju Vám hezký sváteční den a jdu vařit na zítra.To už budou doma všichni strávníci a já chci využít vnucenou dovolenou k objíždění hřbitovů.

Smutek

Včera odešel někdo, koho jsem nestihla poznat, ale přesto mě to hluboce ranilo. Asi se bohužel zas na nějakou dobu odmlčím, protože moje myšlenky jsou teď opravdu úplně někde jinde.

Včera jsem stěhovala

I když je ještě poměrně teplo, rozhodla jsem se včera zazimovat svých pár sukulentů. Jak jednoduché proti šílenému kaktusáři, který musí zazimovat mnoho desítek (možná už i stovek) metrů čtverečních kaktusů.

Nejdřív jsem si všechny misky nanosila z venkovních parapetů do chodby a pak jimi postupně zaplnila prázdná místa na parapetech doma.

Tenhle květináček jsem objevila v létě v bedýnkách pod stoly a přivlastnila jsem si ho. A v těchto dnech ještě kvete poslední ze čtyř kaktusů.

A dneska jsem se odpoledne pěkně vyhřívala na zahrádce na sluníčku a když jsem šla domů, objevila jsem tohle

Podzimní

Tak se mi zdá, že pokud budu takto pokračovat, objeví se na mém blogu tak čtyři články do roka. A to podle ročních období. Na každé období jeden článek. Minulý týden jsem jeden článek napsala, dala do rozepsaných a dneska ho smazala. Mazala jsem taky nepovedené fotografie a při té příležitosti jsem si jich pár upravila pro článek. Když už jsem si s tím dala práci, tak vám je ukážu.

Tohle je moje dekorace u dveří.

Tohle jsou jiřinky těsně před tím, než přišly ty mrazíky.

A poslední růže.

Letos bylo pěkné léto a já se vůbec netěšila na podzim. Jako bych tušila, že s podzimem přijde něco nepěkného. I přesto se snažím odreagovat a občas vyrazím jen tak do lesa.

Ač jste mnozí psali kolik roste hub, u nás to tedy nebylo nic převratného.

Zato listí přináší v těchto dnech úžasnou podívanou.

Mějte se všichni moc hezky a radujte se ze života, dokud to jde.