Uplynulý rok

- V únoru jsem skončila po 12,5 letech ve stávající firmě, která se stěhovala do sousedního kraje.

- V březnu jsem hned nastoupila do firmy, kterou mám asi 150 m od baráku. Než někam dojíždět, zvolila jsem tuhle možnost i když vzdálenost je asi jediná výhoda. Vlastně je ještě jedna a to, že jsem znala tu práci. Tahle firma totiž sídlila 6 km od nás a jezdila jsem do ní přes sedm let.

- Na jaře jsem se dozvěděla, že budu dvakrát babičkou. Pořád nic a najednou hned dvojitá nadílka

- V září jsme jeli k moři. Tedy letěli. Do Turecka na dvanáct dní. Maximálně jsme si to užili. Já po roce skoro na stejném místě a můj byl podruhé u moře asi po 40 letech .

- Taky jsem se po xx letech dočkala žádosti o ruku. I s prstýnkem .Následně donesl papíry z radnice k vyplnění i s termínem.

Skončily v šuplíku a zatím neproběhlo žádné plánování i když do termínu zbývá pár týdnů. Nemáme šaty, boty,

prstýnky...Tak nevím jestli vůbec něco proběhne .

- 1.11. se nám narodila první vnučka Anežka.

- 26.11. jsem nechala uspat naši fenku. Bylo jí víc jak 17,5 roku. Už se jen trápila a já s ní.

- 17.12. se nám po dlouhém čekání narodila druhá vnučka Verunka.

- Během roku jsme byli dvakrát v divadle a stihli jsme i několik koncertů našich oblíbených kapel.

- Na konec roku jsem si naplánovala ježdění s kočárky. Bohužel na mě skočily, asi někde v Praze nebo cestou vlakem, bacily. A tak jsem v sobotu zůstala ležet. No a v neděli jsem to ještě vylepšila. Na oné místnůstce se mi z ničeho nic zatmělo

před očima a probrala jsem se po neurčité době v leže na zemi. S boulí na čele a s příznaky vypovídajícími o otřesu

mozku. Po několika hodinách jsem se rozhodla, že se radši nechám prohlédnout doktorem a vyrazili jsme do nemocnice.

CT hlavy a rentgen krční páteře naštěstí nepotvrdily žádné větší poškození. Za to dnes ráno, když jsem se viděla v

zrcadle, jsem málem omdlela znovu. Nad očima se mi objevily pěkné červené monokly. Vypadám tak trochu jako zombie.

Tak to je vše na co jsem si s tím pochroumaným mozkem vzpomněla.

Přeji Vám všem do nového roku ať Vás nepotkají žádné karamboly, ať každá stránka knihy, kterou začneme zítra psát, má jen samá pozitivní slova. Zkrátka hodně zdraví, štěstí, klidu a pohody.

Po Vánocích

A už je zase po. Tolik příprav a nervů nás to stálo a těch pár dní uteklo jako voda v potoce. Pro někoho volno ještě pokračuje a někdo už holt musel naklusat zpět do práce. Jsem ten první případ a tak si to ještě doma užívám. Žádný spěch. Včera jsme byli na výletě v Praze a tak se nevařilo, tudíž jsem kačenu šoupla do trouby až dnes. K tomu bramborový knedlík a červené zelí na karamelu. Budeme to mít na dva dny, jsme na ni jen dva.

Vánoce jsme měli letos zase trochu jiné. Už před nima jsme totiž dostali dva nejkrásnější dárečky. V listopadu Anežku a týden před Štědrým dnem Verunku. A tak jsme na Štědrý den dopoledne dovezli dárky oběma rodinkám, u každé chvíli poseděli a vydali se domů připravit si štědrovečerní večeři pro nás dva.

Na Boží Hod počasí nic moc a tak jsme se váleli doma a odpoledne vyrazili na procházku kolem vesnice aby jsme vydali aspoň trochu kalorií.

Na Štěpána jsme sedli do vlaku a jeli se podívat na vánoční mumraj v Praze. O tom napíšu v příštím článku.

To jsou naše dárečky

Tak takové byly naše Vánoce.