Rozhodnutí

Blog má smysl teprve tehdy, když jeho autor umí pravidelně přinášet hodnotný obsah. A to já fakt neumím. Takže...dávám si od blogování pauzu na dobu neurčitou a možná už na vždy. Už mě to zkrátka tak nebaví jako na začátku, nemám nápady a vymýšlení ptákovin mi připadá jako zbytečná ztráta času. Možná přijde zase období kdy změním názor a vrátím se, ale nejspíš budu hledat způsob jak se realizovat nějak jinak a jinde. Podle numerologie mám nyní osobní rok č.1 a měla bych začít něco nového. A já cítím, že se mně to letos povede a vydám na to veškeré své síly.

Hra pro uklidnění

Kliknutím hoď vejce do košíku a pak stále o poschodí výš.

http://strongsvillecafe.com/downloads/Games/Eggs.swf

Prosba

A ještě jedna prosba ode mě.Potřebuje na tenhle odkaz 500x kliknout. Děkuji :-)

http://www.erlink.cz/klik/UWdfdQA=

Zajímavost o vodě

Věděla jsem, že je třeba pít hodně vody, ale nevěděla jsem, že důležité je i načasování pití.

Pití vody ve správném čase maximalizuje funkčnost lidského těla.

2 poháry vody hned po probuzení podporuje funkci vnitřních orgánů

1 pohár vody 30 minut před jídlem prospívá trávení

1 pohár vody před koupelí snižuje krevní tlak

1 pohár vody před spaním předchází krvácení do mozku a ve spánku často se vyskytujícímu srdečnímu záchvatu.

Možná je to pravda.

Boj

Už od včera bojuju. S čím? Opět s blogem. Začalo to namnoženými upozorněními na jeden jediný článek,včera to byla Intuice. Dnes jsem zatím smazala 41 upozornění od Jarmilky, 38 od Verunky a 42 opět od Intuice. Od Intuice to zatím pokračuje,ale už ne tempem jedno upozornění za pět minut. Trochu se mi ulevilo, když jsem četla,že v tom nejsem sama. Jenže teď už se asi dvě hodiny pokouším napsat a vložit článek, ale marně. Možná,že až kliknu po Xté na Publikovat, se mi to konečně povede. Ale spíš si myslím, že ne a článek se v lepším případě přesune do rozepsaných, odkud ho nebudu moci vydolovat anebo zmizí úplně.

Zajímalo by mě co se to zase děje. Konec světa měl přijít už jednadvacátého prosince.Nepřišel, ale od toho datumu se na Blogu cz. dějí prapodivné věci. Bohužel to není jen zlý sen, ale realita.

Sním či bdím?

Realita-nerealita. Sen či skutečnost. Už v dětství se mi zdávaly tak živé a přesvědčivé sny, že když jsem se probudila mívala jsem nutkání jít se podívat na ona místa, jestli to je opravdu tak jako ve snu. Většinou se jednalo o to, že jsem na různých místech nacházela velké množství navlečených korálků či jiných pokladů. Realita byla samozřejmě jiná. Ve skutečnosti tam bylo vzduchoprázdno.

I dnes se mi to stává. Sny ovšem změnily svou podobu. Už v nich nejsem malá holčička toužící po dívčích pokladech, ale většinou jsem mladá, hezká (nejspíš), žena, které se dostává náklonnosti mladého hezkého muže, nebo kolem mne pobíhají malé roztomilé děti, nebo za mnou vlají krásné dlouhé vlasy, ještě nádhernější než jsem mívala do svých devatenácti let.

Pak se probudím a uvědomím si, že je všechno úplně jinak. Že čas se nenávratně posunul do jiných dimenzí a že až vstanu nastane realita všedního dne. Přítomnost. Ta, která mnohdy není jen podle našich představ a přání, ale přesto nás cosi nutí jít dál a žít. Žít reálný život.