Realita-nerealita. Sen či skutečnost. Už v dětství se mi zdávaly tak živé a přesvědčivé sny, že když jsem se probudila mívala jsem nutkání jít se podívat na ona místa, jestli to je opravdu tak jako ve snu. Většinou se jednalo o to, že jsem na různých místech nacházela velké množství navlečených korálků či jiných pokladů. Realita byla samozřejmě jiná. Ve skutečnosti tam bylo vzduchoprázdno.
I dnes se mi to stává. Sny ovšem změnily svou podobu. Už v nich nejsem malá holčička toužící po dívčích pokladech, ale většinou jsem mladá, hezká (nejspíš), žena, které se dostává náklonnosti mladého hezkého muže, nebo kolem mne pobíhají malé roztomilé děti, nebo za mnou vlají krásné dlouhé vlasy, ještě nádhernější než jsem mívala do svých devatenácti let.
Pak se probudím a uvědomím si, že je všechno úplně jinak. Že čas se nenávratně posunul do jiných dimenzí a že až vstanu nastane realita všedního dne. Přítomnost. Ta, která mnohdy není jen podle našich představ a přání, ale přesto nás cosi nutí jít dál a žít. Žít reálný život.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš komentář.