Občas se u někoho na blogu objeví článek se starými fotografiemi a vzpomínkami na předky .I já mám pár vzpomínek z dětství, kdy jsme s maminkou jezdili vlakem na Vysočinu k jejím rodičům.Nejezdili jsme často a protože babička zemřela když mi bylo necelých sedm let a děda když mi bylo třináct,není těch vzpomínek tolik a jsou to jen takové útržky .
Ale chaloupku ve které bydleli a její okolí mám v živé paměti dodnes. Přesně si vybavuju kde stál jaký nábytek a podobně.
Vcházelo se do ní přímo z cesty po asi třech kamenných schodech. Nalevo od nich bylo hnojiště,jak už to tak na vesnicích bývalo.Vstoupili jsme do síně kde nalevo byly dveře do chléva a napravo do světnice.Naproti vchodu byly schody na půdu a pod nimi dveře do sklípku. Už si nepamatuju jestli ve chlévě stála kráva nebo koza, ale pamatuju si jak jsme seděli na těch kamenných schodech a z plechového hrnku pili čerstvě nadojené mléko.
Když se vešlo do světnice byly po obou stranách dveří ve zdi malé výklenky zakryté záclonkami. Nevím už co bylo v tom nalevo, ale v pravém stávala láhev se sirupem, který jsme pili s vodou, která se nosila v plechovém kbelíku od obecní studny .Ta nebyla naštěstí daleko,asi tak padesát metrů.Když o tom teď tak přemýšlím,umíte si to představit co to bylo za dřinu? Nanosit vodu nejen na vaření, ale i na praní,na mytí,pro dobytek.A mimochodem, nebyla tam žádná koupelna.Vše se odehrávalo ve světnici.Nalevo ode dveří stála kamna.Taková ta velká, ve kterých se v létě v zimě topilo dřevem a na kterých se vařilo.V otevřené troubě se občas vyhřívala kočka.U kamen stála židle s plechovým umyvadlem, které sloužilo k mytí.U zdi stál starý dřevěný kredenc s nádobím, které se používalo.Vedle kredence byly dva schůdky do další,přistavěné místnosti.Tam jsme spali,když jsme přijeli víc než na jeden den.Nevím jestli to bylo jednou nebo vícekrát,ale asi jen do té doby než babička odešla.
Vrátíme se zpět do světnice. Za schůdky na konci místnosti stál takový už ten novější příborník s kulatým rohem,nahoře prosklený.Za sklem byly vystaveny hrníčky s motivem z Prodané nevěsty .Ty se mi vždycky moc líbily .A vedle nich ,v takovém pozlátkovém rámečku fotky mých bratranců.Ti tam jezdili častěji,protože bydleli ve vesnici pár kilometrů vzdálené, do které se dalo dojet přes les.V čele světnice byla dvě malá okna na náves a pod nimi malinkatá zahrádka, ve které rostl angrešt a možná nějaké kytičky .Pod oknem ve světnici stála podél zdi lavice a veliký stůl se židlemi.Na zdi mezi okny visely svaté obrázky .Takové velké,ale už si nepamatuju co na nich bylo.A taky hodiny ,pendlovky ,se závažím ve tvaru šišek.
Napravo od vstupních dveří stála podél zdi jedna postel , za ní bylo napříč kanape a pod oknem do cesty lavice. A v posledním rohu další postel.
Za chaloupkou byla oplocená zahrada.Tam jsme si hodně hráli.Střecha z druhé strany dosahovala skoro k zemi .Byla lepenková a nás lákalo po ni lézt.Většinou jsme za to dostali vynadáno.
Tak to jsou mé vzpomínky na místo,které mi utkvělo v paměti.Ráda bych se tam ještě někdy podívala a zavzpomínala přímo na místě.Měla jsem to v plánu letos ,ale nějak nám to ten den nevyšlo časově.Chaloupku koupil někdo z Pardubic a předělal si ji podle svého.Jednou mě napadlo zadat si tuhle vesničku do vyhledávače a světe div se.Víte co se mi objevilo? Přesně to místo ,které jsem vám teď popsala.Takže jsem si dovolila obrázek stáhnout a tady ho máte.
Tam jak je otevřené okno býval kdysi vchod a kde jsou teď dveře bývaly dveře z chlíva a hnojiště.A v místě odkud je to foceno bývala obecní studna.
.
. Doufám , že už jsem to objevila všechno .
.
