První adventní ...

Ani jsem si nemyslela,že letos nějakou vánoční výzdobu zvládnu.Jsem vyčerpaná,unavená,je mi špatně a nemám chuť vůbec do ničeho.Nedávno jsem si koupila keramický věnec,po kterém jsem léta toužila. A tak jsem ho přeci nemohla nechat jen tak.Vchodové dveře jsem však letos odbyla jen závěsem z větviček tůje.

Modlitba

Z krásné malé knížky Květy lásky, která vyšla ve spolupráci nakladatelství DharmaGaia a East Hauz jsme pro vás vybrali tři modlitby, které se hodí pro chvíle vánoční pohody a novoročního rozjímání.

Na toto jsem narazila při brouzdání po internetu a hledání informací o jedné srdeční nemoci.Zvláštní ,kam se až člověk dostane pouhým klikáním na odkazy.Z těch tří se mi nejvíc zalíbila ta poslední, o kterou se podělím i s vámi.

ŽEHNEJ PÁNU,
jenž spřádá den v soumrak.
S moudrostí sleduj,
jak se otvírají brány úsvitu,
s porozuměním nechej čas a roční doby
přicházet a zase jít,
s bázní vnímej
hvězdy na jejich pravidelných drahách.
Ráno svítá, večer se stmívá,
tma a světlo po sobě
vzájemně touží,
ač je každý jiný
a jedinečný.

Žasni nad životem!
Snaž se poznat jeho cesty!
Hledej Moudrost a Pravdu,
Brány k tajemství života!

Vskutku úžasný
je večerní přísvit.

RABI RAMI M. SHAPIRO

Dortík

Konečně jsem se dočkala a mohla ochutnat jak pečou cukrářky v učilišti na Labské hotelové škole.Dcera si přinesla domů svůj výtvor.Pro upřesnění velikosti-jsou to akorát tak čtyři porce.Nechala ho nenačatý abych ho večer až přijdu z práce viděla celý a teprve ráno ho rozkrájela.Byl moc dobrý.

Lesní dobrodružství

Včera jsme společně se synem a přítelem vyrazili na další geocachingovou výpravu.Nejdříve jsme za synova dozoru bez jeho nápovědy odlovili jím založenou keš a potom jsme vyrazili do vzdálenějšího lesa.

Vyrazili jsme dost pozdě,bylo zataženo a v lese už pořádně šero.Místo bylo dost vzdáleno od parkoviště,takže jsme se pěkně prošli.Vzhledem k rychlému stmívání nebylo moc času na focení.

Měli jsme za úkol najít sedm ,,hrobečků" dětí s jejich daty narození a jmény.To se nám povedlo celkem bez problémů,ale o luštění souřadnic finální kešky jsme se už pokoušeli za ne sice silného deště,ale kapky nám rozpily vytištenou nápovědu.Navíc syn v rychlosti opisování údajů udělal pár chyb,takže šifru se mu nedařilo rozluštit.Ale už se nám potmě nechtělo obíhat znovu jednotlivé ,,hrobečky" a tak jsme to vzdali a vyrazili k autu.Podle souřadnic parkoviště zadaných do GPSky jsme šli úplně jinudy než jsme přišli a tak jsem měla dost strach,že vyjdeme na druhém konci lesa a budeme se muset několik kilometrů vracet.Navigace naštěstí neselhala a tak jsme nakonec dorazili na správné místo.Ona taková cesta lesem potmě a v dešti se zdá nekonečně dlouhá.