Všude samé zlato

Bylo to už minulou sobotu,co jsme vyrazili na malou procházku ve dvou.I když sluníčko svítilo jen chviličku,bylo tam krásně.Žluto!

A byla sobota

Tentokrát bez jediné fotečky.

A byla sobota.A přijela návštěva.A z půlky nečekaná.A tak jsme seděli,a popíjeli, a povídali,a trochu pojídali a smáli se a bylo nám dobře.

A dostala jsem taky dárek i když jsem nic neslavila.A to krásný doma dělaný podzimní věneček.Neskončil na dveřích,ale pověsila jsem si ho do chodby na zrcadlo.

Zkrátka-pohoda.Jen víc takových dní!

Po dešti

Včera večer začlo pršet.Můj milý pro mě do práce přijel autem abych nemusela ty čtyři kilometry v mírném deštíku na kole.I když to nebylo zcela nutné,tak mě to nesmírně potěšilo.Myslela jsem si totiž,že už dávno spí po celodenním vyndávání kaktusů ze země.Ráno, jak jsem tak koukla z okna na nový fóliáček a viděla igelit prohnutý pod tíhou vody,mě napadlo zkusit udělat nějaké fotky venku.a Takhle to dopadlo.

Malá podzimní fotoreportáž

Ačkoli podzim už vzal vládu pevně do svých rukou muškáty stále kvetou jak o život a zdá se mi,že právě teď jsou nejhezčí.

19.9. 2009 jsme se sešli s asi polovinou spolužáků po 30 letech na srazu,který začal prohlídkou naší školy.

Nedočkavě jsem sklidila letošní úrodu a vytvořila si malé zátiší.To žluté měly být původně cukety,jak jsem si myslela při setí,ale nakonec z toho vyrostly napůl zelené napůl žluté potvory,které nakonec celé zežloutly a posloužily alespoň k okrasnému účelu.

Přijela také další várka pichláčků.

Navštívili jsme výstavu řemeslných výrobků v zahradním centru v Čáslavi a přivezli jsme si lahvičku medoviny na zimu.

Při té příležitosti jsem neodolala a zakoupila pár rostlin a změnila zátiší s dýněmi.

A tady ještě kousek úrody.

Tohle jsme přinesli místo hub z lesa.

Tady se narychlo připravuje stanoviště pro kaktusy na deštivé období,kde stráví ještě nějaký čas před zazimováním.

Asi o hodinu a půl později.Fotky jsou ze včerejška,dnes už je nad nimi igelit.

Na závěr jeden ,,výstavní" květ jiřinky.

A tenhle docela připomíná pampelišku.

Zavírání kaktusářské sezony v Chrudimi

Včera jsem se poprve v životě zůčastnila kaktusářské burzy.Ovšem ne jako nakupující,ale na druhé straně pultu,tedy stolu.Musím přiznat,že jsem coby plachý člověk z toho měla docela hrůzu.Ale naštěstí jsme sebou měli zdatnou posilu a to moji dceru.Takže když se ten můj kaktusář odebral do davu ulovit nějaký ten vzácný exemplář,docela jsme to tam ve dvou zvládaly.Ale jen do té doby než přišel nějaký cizinec a začal po nás požadovat informace v cizím jazyce.To nastaly chvíle,kdy jsme se začaly zběsile ohlížet po našem kaktusářovi aby si to šel vyřídit sám.Ne že by jeho jazykové znalosti byly na lepší úrovni než naše,ale přeci jen už má letité zkušenosti a dovede si poradit.Když se uličky mezi stoly už trochu uvolnily,tak jsem se i já odhodlala si celou burzu projít a podívat se co prodávají ostatní.A na příští rok už mám vytipované nějaké vychytávky,které by mohly přivést více zákazníků a tím přinést i větší výdělek.Typicky ženský pohled,že?Ale nejde jen o peníze,ale hlavně o to,že se člověk dostane mezi lidi,občas se objeví někdo koho už znám a na druhou stranu jsem zase poznala spoustu dalších,které jsem znala jen z vyprávění.

Odpoledne jsme si prohlédli skleníky u Pavlíčků v Chrudimi a poté se odebrali do kina na přednášky,na které se dceři vůbec nechtělo,ale nakonec to tam statečně přežila až do samého večera.Za odměnu vyinkasovala večer peníze,se kterými byla spokojena a za to že nakonec dostala o dvě stovky víc než jsme jí chtěli původně dát,slíbila,že i příště to vydrží i s přednáškami.

A tady vidíte jak to na takové burze vypadá.

A na závěr ještě jeden pohled ze skleníku od Pavlíčků

Pichlavý koníček...

...aneb jak to u vás může vypadat,když si do domu pustíte kaktusáře

Voskovka Adéla

Tuhle kytku jsem dostala před lety od tchýně.Několik let stála v obýváku na stěně a nepovyrostla ani o centimetr.Až když jsme přestavěli nábytek kvůli instalaci krbových kamen,musela na okno a na to asi čekala celou dobu.Začala konečně růst a kvést několikrát za rok.Letos jsem ji přesadila a myslela si,že nepokvete.A takhle mě překvapila.