sobota 25. února 2012

Zázraky se dějí?

Vzpomínáte si, jak jsem na podzim psala o svém černém dnu, kdy jsem cestou do práce přišla o peněženku a mobil? I přes to, že ne všichni mají o naší policii dobré mínění , já ji musím pochválit. Z toho mála informací co jsem byla schopná jim tenkrát poskytnout, prostě dali dohromady nějaké stopy a pachatele vypátrali.Byla jsem vyrozuměna soudem, že byli tři. Modlila jsem se abych nemusela k soudu, ale na minulý týden jsem dostala předvolání k jednání s jedním z nich.Bylo to na desátou hodinu, já měla odpolední a tak by to nebyl žádný problém.Shodou okolností jsem byla na ten samý den objednaná na odběr krve.Jak jistě víte, tam se musí ráno na lačno. A když už jsem byla vyjetá z domu a mezi těmito dvěma událostmi jsem měla ještě časovou mezeru, rozhodla jsem se, že ještě zajdu ke svému lékaři , protože už jsem měla delší dobu nějaké zdravotní problémy a s každým dalším dnem jsem hledala důvod proč návštěvu lékaře ještě odložit. Pan doktor mě vyšetřil ,zeptal se mě jestli jsem něco jedla a řekl mi, že musím okamžitě do nemocnice. Na moje námitky , že musím ještě k soudu, mi řekl ,ať se rozhodnu sama co je pro mě důležitější. Jestli zdraví nebo nějaký soud.Po odchodu z ordinace jsem usilovně přemýšlela co a jak udělat.Ze všeho nejdřív jsem volala příteli jestli mě bude moci odvézt z nemocnice domů. Taky jsem musela zavolat do práce, že odpoledne nepřijdu, protože budu po narkóze. Té jsem se vždy bála jak čert kříže, protože jsem nikdy nebyla na žádné operaci a bála jsem se, že bych se nemusela probudit.Nakonec jsem si vzpomněla, že je doma syn a poprosila ho jestli by se mnou nejel on. Naše cesta vedla nejdříve do soudní budovy , kde jsem napsala a podala omluvu, že se jednání nezúčastním. Už tam jsem cítila, že mi je dost špatně, ale bylo to hlavně asi z hladu. Nevím, jestli bych to jednání vydržela.Každopádně když to jednání začínalo, já už pomalu uléhala v nemocnici a bylo mi všechno jedno. Z narkózy jsem se probrala a kupodivu mi ani nic nebyloSmějící se.To ale není ten zázrak ,o kterém jsem chtěla psát.
Ten se konal až dnes. Přijela jsem z práce a ve schránce našla poukázku na peníze. Po bližším přezkoumání jsem zjistila, že mi je posílá jeden z aktérů toho říjnového incidentu a že to je skoro stejná částka, kterou jsem požadovala jako náhradu škody .V to, že ty peníze někdy uvidím, jsem vůbec nedoufala.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář.

Na svatého Valentýna

 Tak nějak se událo, že na tento svátek, který jsem nikdy moc neuznávala, nám vyšlo výročí svatby. Já chtěla původně úplně jiné datum, ale t...