Karlštejn

Moje předsevzetí z přelomu roku, že každý měsíc pojedeme alespoň na jeden výlet, jsme pro měsíc únor splnili dnešní návštěvou Karlštejna. Zimní prohlídka se mi jevila jako zajímavá i příslibem absence davu turistů. Vyjeli jsme krátce po osmé hodině a na místě byli v deset. Zaparkovali jsme na centrálním parkovišti a vydali se vzhůru do kopce na hrad. Opravdu jsme ulicí stoupali sami, jen pod hradem nás předjel kočár s turisty zachumlanými do dek. Myslím, že nám bylo líp, výstupem jsme se pěkně zahřáli .

Na hradě už pár turistů bylo a my jsme stihli prohlídku v češtině v jedenáct hodin. Ve skupině s námi bylo asi deset studentů z USA, kteří studují v Praze a takto se asi zdokonalují v češtině . Paní průvodkyně byla velice milá a průběžně se jich ptala jestli rozumí a výklad vedla hlavně k nim. Vznikla tak i jedna mile humorná situace, kdy paní vykládala o patronech českého národa v podobě svatých (Prokop, Václav, Ludmila...) a jeden z nich se zeptal jestli mezi ně patří i Masaryk .

A takhle to dnes na Karlštejně vypadalo.

Když jsme scházeli dolů k autu, tak už jsme potkávali větší či menší skupinky návštěvníků. A protože nám během prohlídky řádně vyhládlo, rozhodli jsme se zajet na oběd do Hlásné Třebáně do restaurace u Máni. Jenže ouha, parkoviště narvané a tak jsme zajeli až do Mořiny do hostince Na Růžku. Dobře jsme se najedli a za slušnou cenu v příjemném rodinném prostředí a pokračovali ještě k jedné místní atrakci. Ale o tom bude až další článek.