V půlce března jsem si konečně splnila sen a pořídila si nový šicí stroj. Ten zděděný už má nějakých 44 let, a už pomalu dosluhoval.Šít na něm už bylo pomalu za trest. A tak jsem všechno šití, co nebylo zrovna akutní, odkládala na neurčito. A tak se mi nahromadila hromada restů, která mi zabírá místo v ložnici. Jsou to převážně opravy a vyřazené staré věci, které mi je líto vyhodit a proto čekají na své další využití.
Dlouho jsem šmejdila po internetu a hledala, který stroj by byl pro mě nejlepší. Porovnávala jsem ceny a recenze a dokonce jsem se sebrala a jela najisto do Pardubic, že si už nějaký koupím v některém obchodním řetězci. Jenže to nebyla ta správná volba. Nabídka těchto míst je velmi sporá, protože šicí stroje vedou jen jako doplňkový sortiment. A tak jsem znovu zasedla k internetu a vsadila na jistotu.Tenhle krasavec byl v Top poptávce na prvním místě a tak jsem si malinko připlatila oproti původnímu záměru a objednala si ho. Přesvědčilo mě to, že má tříletou záruční dobu a pokud bude náhodou potřebovat opravu, nemusím se s ním nikam tahat. Stačí zavolat,odvezou,opraví a zase mi ho přivezou zpět.
Tak tohle je on.
První výtvor na něm bylo prostírání na stůl z další látky, kterou jsem si objednala před časem. Hlavně jsem se s ním potřebovala seznámit a tak jsem zvolila to nejjednodušší rovné šití. Látka pěkně držela zažehlení a tak jsem nemusela ani stehovat. Trochu mi trvalo než jsem přišla na to jak vyladit stehy a hlavně si zvyknout, že patku musím zvedat pravou rukou a ne levou jak jsem byla zvyklá u mojí staré Veritasky. Úplně unešená jsem byla jednoduchostí natahování nitě.
Zatím druhou a poslední věc, kterou jsem šila, byly minulý týden závěsy na okno z látky, která je na fotce u stroje. Nebyly pro mě, ale látka se mi líbila.
Tak se mějte hezky a já jdu štrachat do té hromady restů 
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš komentář.