Tohle jednou špatně skončí

Myslím, že následující snímky z dnešního večera nepotřebují komentář.

Krásné Vánoce všem

Všechny Vás moc zdravím v tento poslední předvánoční den.Tuším, že už všichni máte vše nachystáno na zítřejší štědrý večer a dnes si už jen užívate klid a pohodu.A zasloužíte si za to pochvalu.Ne tak já.Jsem doma sice už týden, ale vrátily se mi nebo spíš zhoršily problémy se žaludkem a tak mi nic nejde tak jak jsem si představovala.Ale máme napečeno, společně s dcerou jsme daly dohromady 17 druhů, mám snad nakoupeny všechny potřebné potraviny ,mám zabaleny všechny dárky .Ale dneska musím ještě pořádně uklidit.Dcera slíbila, že upeče vánočky ,ale ještě spokojeně spí, tak snad to stihne.Já jdu na ten úklid.

Mějte se všichni zítra nádherně svátečně a hezky si to ve svých rodinách užijte!

Naše cukroví

Moje chabá výzdoba

Recept na vánoční cukroví

Pusť troubu. Ukliď z linky umatlané skleničky , lego a papírky od bonbónů. Připrav mísu a suroviny .Vylouskej ořechy , odměř mouku a cukr. Vyndej z mouky puzzle. Odežeň děti a umyj z nich mouku. Vezmi vejce. Podej manželovi pivo. Vrať se, odežeň děti, vezmi hadr a utři rozbitá vejce. Vezmi jiná vejce a vyklepni je do mísy .Zvedni telefon. Odežeň děti, zameť střepy z mísy ,vytři podlahu. Vezmi jinou mísu. Zadělej nové těsto. Najdi rum. Odejmi rum manželovi. Odežeň děti a umyj z nich rozpatlané kousky těsta. Plech vytři tukem. Podej manželovi tlačenku. Vrať se, sundej z plechu ořechové skořápky . Podej manželovi noviny . Vrať se, odežeň kočku dojídající zbytky těsta. Zavolej veterináři. Vezmi si prášek . Umyj podlahu, stůl, židle, nádobí, ledničku sporák, zdi, děti a kočku. Vypni troubu, dopij rum a jdi do cukrárny pro cukroví.

Něco pro zasmání v tom předvánočním chystání.

Nějak mi to nedochází

Už několik dní si prohlížím Vaše blogy ,které se pyšní krásnou adventní výzdobou, zjišťuji ,že už máte všechny pěkně nazdobené příbytky a všechny pilně pečete vánoční cukroví. Já se zatím dokopala jen k tomu abych trochu pozměnila kabátek blogu. Ale stejně pořád nemůžu přijít na to, jak to udělat abych měla pod komentáři také ty smajlíky jako máte vy ostatní .Neporadíte mi někdo?

A čím to je , že u mě zatím nepropukla ta správná vánoční atmosféra ? Nedavno jsem psala ,že jsme vymalovali ložnici a že čekám na nábytek .Koupila jsem ho na Aukru od polského prodejce Týden po skončení aukce pán přivezl dva kusy ze čtyř s tím ,že další dva nemají na skladě v požadované barvě.To by zase tolik nevadilo ,protože nábytek je demontovaný a tak ho přítel montoval po chvilkách po večerech po příchodu z práce.Zklamání nastalo tuto středu kdy chtěl konečně přidělat prosklená dvířka ke druhé skříňce. Po rozbalení obou si všiml , že obě skla jsou prasklá .Při přebírání od řidiče ho vůbec nenapadlo to rozbalit a zkontrolovat ,protože pán to vezl u sebe v autě a spolu to opatrně vyložili.Okamžitě jsem napsala email a s fotkama to poslala prodejci s žádostí o výměnu. A nic. Opakovala jsem to ještě v pátek , ale žádné reakce jsem se nedočkala . Je mi z toho smutno, protože jsem se těšila jak si to do Vánoc zabydlím a zatím jen starosti .

Další věc ,která mi na náladě nepřidává , se odehrála v práci . Už od pondělí se šuškalo o propouštění a v úterý to opravdu přišlo .Odešly tři kolegyně z protisměny ,kterým končila smlouva na rok i když je tři týdny předtím ujišťovali ,že se nemusí bát.Pak půjdou další , kteří nastoupili v lednu a co horšího,výpověď dostalo i pár lidí se smlouvou na dobu neurčitou.A prý je to jen první vlna .

Takže se mi nedivte , že nějaké Vánoce jsou mi celkem volné . Ještě že to dceru baví a aspoň do toho cukroví se pustila sama.Včera zase pekla dort na objednání , tak Vám ho na konci ukážu.Dnes jsme ji byli pro ledničku ,aby měla svou vlastní ,protože my máme docela malou a když tam dá dort tak už se tam těžko vejde nějaký kastrůlek s jídlem nebo větší nákup.Sehnala jsem ji taky na Aukru tak snad to nebude další starost a nějakou dobu bude ještě sloužit. Paní co ji prodávala byla z Liberce ,byli jsme pro ni v Pardubicích (v bytě po jejích rodičích) a nakonec jsme se dozvěděli , že paní s bývalým manželem měli u nás ve vesnici chatu se zahradou -přes tři baráky od nás. Jak je svět malý!

Taky jsem někde psala ,že moje letošní výzdoba bude jedna velká improvizace ,tak tady máte důkaz v podobě věnce na venkovních dveřích a keramického adventního věnečku.

Přeji Vám pěkný bezstarostný druhý adventní týden.

Vzpomínky

Občas se u někoho na blogu objeví článek se starými fotografiemi a vzpomínkami na předky .I já mám pár vzpomínek z dětství, kdy jsme s maminkou jezdili vlakem na Vysočinu k jejím rodičům.Nejezdili jsme často a protože babička zemřela když mi bylo necelých sedm let a děda když mi bylo třináct,není těch vzpomínek tolik a jsou to jen takové útržky .

Ale chaloupku ve které bydleli a její okolí mám v živé paměti dodnes. Přesně si vybavuju kde stál jaký nábytek a podobně.

Vcházelo se do ní přímo z cesty po asi třech kamenných schodech. Nalevo od nich bylo hnojiště,jak už to tak na vesnicích bývalo.Vstoupili jsme do síně kde nalevo byly dveře do chléva a napravo do světnice.Naproti vchodu byly schody na půdu a pod nimi dveře do sklípku. Už si nepamatuju jestli ve chlévě stála kráva nebo koza, ale pamatuju si jak jsme seděli na těch kamenných schodech a z plechového hrnku pili čerstvě nadojené mléko.

Když se vešlo do světnice byly po obou stranách dveří ve zdi malé výklenky zakryté záclonkami. Nevím už co bylo v tom nalevo, ale v pravém stávala láhev se sirupem, který jsme pili s vodou, která se nosila v plechovém kbelíku od obecní studny .Ta nebyla naštěstí daleko,asi tak padesát metrů.Když o tom teď tak přemýšlím,umíte si to představit co to bylo za dřinu? Nanosit vodu nejen na vaření, ale i na praní,na mytí,pro dobytek.A mimochodem, nebyla tam žádná koupelna.Vše se odehrávalo ve světnici.Nalevo ode dveří stála kamna.Taková ta velká, ve kterých se v létě v zimě topilo dřevem a na kterých se vařilo.V otevřené troubě se občas vyhřívala kočka.U kamen stála židle s plechovým umyvadlem, které sloužilo k mytí.U zdi stál starý dřevěný kredenc s nádobím, které se používalo.Vedle kredence byly dva schůdky do další,přistavěné místnosti.Tam jsme spali,když jsme přijeli víc než na jeden den.Nevím jestli to bylo jednou nebo vícekrát,ale asi jen do té doby než babička odešla.

Vrátíme se zpět do světnice. Za schůdky na konci místnosti stál takový už ten novější příborník s kulatým rohem,nahoře prosklený.Za sklem byly vystaveny hrníčky s motivem z Prodané nevěsty .Ty se mi vždycky moc líbily .A vedle nich ,v takovém pozlátkovém rámečku fotky mých bratranců.Ti tam jezdili častěji,protože bydleli ve vesnici pár kilometrů vzdálené, do které se dalo dojet přes les.V čele světnice byla dvě malá okna na náves a pod nimi malinkatá zahrádka, ve které rostl angrešt a možná nějaké kytičky .Pod oknem ve světnici stála podél zdi lavice a veliký stůl se židlemi.Na zdi mezi okny visely svaté obrázky .Takové velké,ale už si nepamatuju co na nich bylo.A taky hodiny ,pendlovky ,se závažím ve tvaru šišek.

Napravo od vstupních dveří stála podél zdi jedna postel , za ní bylo napříč kanape a pod oknem do cesty lavice. A v posledním rohu další postel.

Za chaloupkou byla oplocená zahrada.Tam jsme si hodně hráli.Střecha z druhé strany dosahovala skoro k zemi .Byla lepenková a nás lákalo po ni lézt.Většinou jsme za to dostali vynadáno.

Tak to jsou mé vzpomínky na místo,které mi utkvělo v paměti.Ráda bych se tam ještě někdy podívala a zavzpomínala přímo na místě.Měla jsem to v plánu letos ,ale nějak nám to ten den nevyšlo časově.Chaloupku koupil někdo z Pardubic a předělal si ji podle svého.Jednou mě napadlo zadat si tuhle vesničku do vyhledávače a světe div se.Víte co se mi objevilo? Přesně to místo ,které jsem vám teď popsala.Takže jsem si dovolila obrázek stáhnout a tady ho máte.

Tam jak je otevřené okno býval kdysi vchod a kde jsou teď dveře bývaly dveře z chlíva a hnojiště.A v místě odkud je to foceno bývala obecní studna.

Prodloužený víkend skončil :-(

Nevím jak Vy ,ale já mám za sebou náležitě prodloužený víkend. V pátek jsme měli celozávodní dovolenou a protože na středu už jsme neměli skoro žádnou práci, vzala jsem si náhradní volno. A výsledek toho pětidenního volna? Máme vymalovanou ložnici a teď pomalu přebírám skříň a vyhazuju nepotřebné věci. A čekám na nový nábytek abych mohla zbytek věcí vystěhovaných do obýváku poskládat do nových úložných prostor. Už se těším až to budu mít za sebou a budu se moci pustit do další místnosti .

A aby jsme pořád jen nepracovali, zajeli jsme se v sobotu podívat na vánoční výstavu do zahradního centra Starkl v Čáslavi.Letos se mi tam moc líbilo. Škoda, že už nemáme malé děti.Včera byla totiž výstava zpestřena pohádkovým soutěžením pro děti. I my dospělí jsme občas zírali na pohádkové postavy které se pohybovaly po zahradnictví.

Původně jsem chtěla načerpat trochu inspirace na zdobení adventních věnců a koupit si na ně nějaké ozdůbky , ale nakonec jsem si domů přivezla i tři vánoční dárečky .Zaujala mě tam totiž kolekce bílé keramiky a protože ani ceny se mi nezdály nijak přemrštěné, neodolala jsem. Co vše se dalo koupit si můžete prohlédnout na fotografiích v galerii

http://propohodu.blog.cz/galerie/vanocni-vystava-2011-v-caslavi

A nakonec Vám ještě ukážu dort ,který upekla dcera pro svou devítiletou sestřenici.

Suvenýry z cest

Po pondělním návratu přítele z Mexika , kdy postupně začal vybalovat suvenýry , které dovezl , mě napadlo se Vás zeptat jak jste na tom s potřebou nakupovat suvenýry Vy . Můj přítel má tuhle potřebu zřejmě velikou . Už v pondělí večer , když jsem přišla z práce , jsem měla možnost ,obdivovat" první z nich . Byly to dárky pro mě a pro děti. Včera dopoledne jsem nacházela po bytě další a po včerejším vybalení největšího zavazadla nacházím další a další . Doufám , že už jsem to objevila všechno .

V době jeho nepřítomnosti jsem se pod vlivem shlédnutí pořadu ,,Životní úklid " rozhodla , že doma provedu něco podobného , jen si na to nebudu zvát Televizi .Pro ty , kteří ten pořad v neděli v podvečer ještě neviděli , podotýkám , že se jedná o rozhodnutí lidí nemilosrdně vyházet ze svých příbytků všechny nepotřebné věci , které za celý život nashromáždili . Já osobně se s tím potýkám už léta a protože si připadám , že žiju ve skladišti , rozhodla jsem se k tomuto kroku také . Přiznávám , že to nebude lehké .

A po tomto mém rozhodnutí si nic netušící přítel začne vybalovat suvenýry a rozkládat je různě po bytě , kde je zrovna volné místečko . Naštěstí některé z nich půjdou ještě jako dárky pro příbuzné a známé z domu .

Já osobně nemám tu potřebu nakupovat různé serepetičky , ale vozím si pohlednice a kamínky , tedy spíš kamení .A jak jste na tom Vy ?

Nakonec pro Vás mám pár obrázků toho , co se dá dovézt z Mexika . Třeba jako tip , kdyby jste tam někdo měl cestu .

Dárek pro mě, srdce z obsidiánu, a korálky jsem si vybrala z několika ostatních

Kam dáme tuhle podivnost nevím

Pro příbuzné a přátele

Květináče , ještě pěkně zaprášené , ze stánku u cesty

Obrázek malovaný na nějakém podivném materiálu , tváří se to jako kůže

Něco na zoubek

Tuhle tašku jsem nedostala, ale asi ji zabavím, je šikovná

A zatím poslední dnešní nález . Podklad obrázků je obsidián . Mimochodem nevíte jestli obsidián a oxidián není jedno a to samé ?