úterý 10. dubna 2012

Po Velikonocích

Konečně je to za námi. Celý víkend jsem přemýšlela zda a co napsat, v hlavě se mi honily nadpisy článku podle momentální situace a nakonec jsem se odhodlala až dnes.
Nemám moc ráda Velikonoce a tak jsem letos docela přivítala, že by jsme je měli trávit mimo domov . Měli jsme pozvání ke známým na Šumavu. Tak jsem už dlouho dopředu vymyslela program aby jsme jen celé dva dny neseděli a nepovídali. A dlouho dopředu jsem sledovala předpověď počasí na ,,slunečno.cz".A čím víc se blížily Velikonoce, tím mi bylo jasnější, že z mých plánů asi nic nebude. Moje plány totiž vyžadovaly alespoň trochu slušné počasí, jenže to co se dělo v sobotu a v neděli se s nimi vůbec neslučovalo. A tak jsem nakonec přesvědčila přítele, že jet 250 km někam jen proto, aby jsme seděli dva dny v hospodě nebo u někoho v obýváku, se opravdu nevyplatí. Společně jsme se rozhodli, že tenhle výlet spácháme až se trochu oteplí a i na Šumavě bude přijatelně.
Ani velikonoční přejídání se u nás tenhle rok nekonalo.Víkendový jídelníček se totiž skládal z krupkové polívky , na kterou jsem použila vývar z uzeného masa.To přišlo do velikonoční nádivky .Včera si rodina vyžádala k obědu buřty na pivuSmějící se a na dnešek jsem udělala houbovou omáčku s těstovinami. Jen jsme oproti jiným víkendům trochu víc pekly .Dcera udělala ve čtvrtek strouhaný tvarohový koláč, já v sobotu jahodové řezy a včera ještě jablkový perník. Ten se bude asi dojídat nejdéle.
No a na dnešní ,,červené" pondělí jsem si naplánovala výlet na zámek .Po ránu bylo trochu chladněji, ale nakonec jsme se na sluníčku chvílemi i ohřáli. A kam jsme jeli? Nedávno jsem psala o zámku Žleby a slibovala, že se na něj ještě vrátíme.
Na zámek jsme dorazili kolem desáté hodiny a zakoupili si vstupenku na prohlídku v 11.45. Zvolili jsme nejdelší okruh.Čas do začátku prohlídky jsme strávili v oboře pod zámkem, kde jsme si prohlédli kromě bílých jelenů ještě jiná zvířata.Jaká to byla, se nechte překvapit v samostatném článku, který bude následovat.
Zámkem nás provedla příjemná slečna Markéta, členka skupiny historického šermu AMORET. O víkendu jste měli možnost sledovat v televizi pohádku ,,Nejkrásnější hádanka", která se natáčla i na tomto zámku.Prohlídka končila v zámecké kuchyni, kde jsme dostali ochutnat zámecký mazanec a jidášky .Ale nesla se tam hlavně vůně nějakého masa pečeného na česneku ,hmmmmmm.
Cestou domů jsme se stavili ještě jednou na hřbitůvku, o kterém jsem taky minule psala.A taky bude ještě jeden článeček.No a to je pro dnešek vše. Rozloučím se je jedním pohledem na zámek a zbytek fotek bude v galerii zde: http://propohodu.blog.cz/galerie/zamek-zleby

čtvrtek 29. března 2012

Převážně kytičky

Protože minulý týden jsme trávili doma převážně pracovně, nebylo ani o čem psát. Hodně z Vás teď má na blogu fotečky z rozkvetlých zahrádek. Moje zahrádka si zatím dává na čas a tak začnu doma. Mnohé z Vás už mají s pěstováním orchidejí bohaté zkušenosti. Já je teprve začnu sbírat.Tyhle dvě krásky jsem dostala včera k narozeninám.


A takhle vypadají hyacinty, které jsem si koupila předminulý víkend na výstavě.Ten červený snad ani nevykveteZamračený

Ještě Vám musím ukázat jaký hezký hrníček jsem dostala od synaUsmívající se


Dortík jsem tentokrát žádný nedostala, protože dcera si na tento týden nabrala zakázky a na mě prostě nemá čas. Na včerejšek pekla řezy, na zítra večer má mít osmdesát zákusků a aby toho neměla málo na sobotu dopoledne dort-záchrankuPřekvapený.
Ráno jsem pod rozkvetlým zlatým deštěm objevila fialky .

A kopřivy! Bude nádivkaUsmívající se.Čím víc kopřiv ,tím je lepší.

A cestou domů jsem Vám ještě nacvakala moji jarní venkovní výzdobu.




Přeji Vám hezký den. Já jdu pověsit prádlo, uvařit a pak do práce Zamračený.

pondělí 19. března 2012

Pokračování sobotního výletu

Z Filipovského parku jsme kousek popojeli a ocitli jsme se u obce Markovice. Zaparkovali jsme u brány do kamenolomu, kde se i v sobotu pracovalo, a vydali se po úzké silničce do kopce k malinkému hřbitovu. Tady jsem v rychlosti odlovila krabičku a šla si projít hřbitůvek. Na malinkatém hřbitově se nachází i malý kostelík sv. Marka. Jsou zde jen staré náhrobky a není jich moc, řekla bych tak kolem dvaceti.





Kopec, který je vidět za vstupní bránou, je hrana kamenolomu. Přítel tam na rozdíl ode mě vyšplhal a mně až teď došlo, že jsem mohla mít další zajímavé obrázkyZamračený.

A když už jsme byli tak blízko zámku Žleby ,tak to prostě nešlo tam nezajet. Sice místní kešku jsem neměla připravenou, ale i tak jsme se ji pokoušeli najít.Tentokrát bez úspěchu. Až doma jsme zjistili, že jsme hledali úplně mimo. Protože sezóna ještě nezačala, nezamířili jsme nahoru k zámku, ale prošli jsme se parkem podél řeky .Bylo teplo a bylo tam krásně a rušno.
Pohledem na zámek z parku zakončíme sobotní putování, ale mohu slíbit, že se sem ještě v brzké době podíváme.

neděle 18. března 2012

Kam nás zavedl geocaching

Takhle jsem nazvala nejen dnešní článek, ale i novou rubriku, kam budu psát o místech, která navštívíme za účelem hledání krabiček a která nejsou pro normální lidi až tak turisticky zajímavá. V sobotu jsme navštívili hned tři taková místa. Muzeum zemědělské techniky v Čáslavi ještě není otevřeno a tak jsme jen odlovili krabičku a podíváme se sem možná někdy příště.
Další naší zastávkou byl zámek Filipov .Kdysi jsme kolem jezdili na návštěvu k manželovým příbuzným a zámek vypadal asi takto:

Nedávno prošel rekonstrukcí a slouží jako luxusní hotel a z části jako centrum pro lidi s alzeimrovou chorobou. My jsme kolem zámku prošli do zámeckého parku.

Prošli jsme ho skoro celý.Cestou jsme několikrát potkali dvě dívky na koních. Ze spadaného listí na nás na mnoha místech vykukovaly sněženky ,bledule, talovíny a dokonce jedna sasanka. Uprostřed parku stojí jakási hrobka s německým nápisem.





A tady už je pohled na zámek při našem návratu z parku.


Pokud by jste se chtěli o zámeckém hotelu dozvědět víc, má i svoje stránky-http://www.filipov.cz/.Doporučuji.Hlavně se podívejte na ceník Smějící se a na fotogalerii.

Další naší zastávkou byl ještě jeden skoro zapomenutý hřbitov, ale o tom zase až příště.

Kdo se zdaleka těšívá...

...zblízka bývá zklamán. Znáte to přísloví,ne?
Tak jsme včera vyrazili na tu slavnou jarní výstavu. Věděla jsem, že tam bude nával, ale to by mi ani tak nevadilo. S tím jsem počítala. Nebudu zapírat, že jsem čekala větší slávu a opravdu nějakou obrovskou novinku ve výzdobě. Až rozkvetou všechny zasazené cibuloviny , tak bude možná větší podíváná. No nakonec to nebylo tak špatné.K prohlídce nám hrála jakási mladá (skoro dětská) rocková kapela. Musím říct, že výborně. Koupila jsem si znovu mandevilu, protože tu loňskou jsem zapomněla včas uklidit a teplota kolem nuly ji poškodila natolik, že zimu nepřežila. A k tomu tři cibule hyacintů po 12 Kč-no nekup toSmějící se.Měly by být červený,bílý a růžový. Tak jsem zvědavá na jejich květy . Vystáli jsme nekonečnou frontu na pokladnu a zašli se ještě podívat do zahradního centra naproti. Tady jsem neodolala jednomu keramickému hrnku a dnes se chystám ho využít na jednu jarní dekoraci. Později v něm bude muškát. No a pak už jsme měli hlad, tak jsme si zajeli koupit ,,oběd" do Lidlu a vydali se na další část našeho výletu a ta se týkala geocachingu. O tom příště a teď jen pár fotek z výstavy .





středa 14. března 2012

Už zítra to začne

Ptáte se co? No jaro přece. Ne, nebojte nezbláznila jsem se, já vím,že to pravé jaro začíná až 21.března. Ale pokud už se nemůžete dočkat, můžete si ho trochu přivolat i návštěvou jarní výstavy . A tentokrát to jistě bude ve velkém stylu, vždyť tato firma slaví 100leté výročí založení.
Tady najdete pozvánku:http://www.starkl.com/view/p-1155/Vystavy-a-dulezite-akce/

neděle 11. března 2012

...a na konec Vám ukážu prsa

Dnes Vám chci ukázat na co jsem se celou zimu koukala z okna a říkala si, že tohle asi nevyjde. Ne, nezůstaly tam zapomenuté, byly tam ponechány naprosto záměrně aby ukázaly co vydrží. A že vydržely víc, než náš nezateplený vodoměr v šachtě na zahrádce, jehož výměna nás vyšla na jedenáct stovek.




A teď z úplně jiného soudku...Minulou neděli, 4.3 , oslavil syn narozeniny a tenhle dort dostal od své sestry Usmívající se.Pro představu jak byl veliký - dojedli jsme ho včera.

Na svatého Valentýna

 Tak nějak se událo, že na tento svátek, který jsem nikdy moc neuznávala, nám vyšlo výročí svatby. Já chtěla původně úplně jiné datum, ale t...