Oživlá mrtvola

A jsem tady .Nebudu dlouze vysvětlovat proč jsem chtěla skončit a proč se zase trapně vracím, prostě to tak je. Trochu jsem přemýšlela a došla jsem názoru, že kvůli několika lidem z okolí, kteří se bůhvíjak dostali k mému blogu - jak jsem se před časem dozvěděla - nezahodím celou svou blogovou rodinu. Stačí, že jsem díky výmyslům bývalého manžela, přišla o tu opravdovou. Nakonec každý má právo číst si na internetu co chce, říkat o tom komu chce, atd...Dělám to i já, ne nadarmo mi doma přezdívají paní Colombová, to vždycky , když je omráčím nějakou novinkou z okolí, kterou se dozvím právě tady.

Nedávno jsem přišla o všechny fotky uložené v počítači za pět let.Varování pro všechny , kdo to dělají jako já!! Naštěstí mám hodně fotek na internetu, ale stejně je toho hodně pryč.Ale jedu dál a když je co, fotím. A s kým jiným bych se o ty obrázky měla podělit než s Vámi, se svojí ,byť virtuální, rodinou.

Přeji Vám krásnou neděli.

Nadešel čas...

V nějaké reklamě se říká..je čas na změnu. A já jsem se rozhodla, po dlouhém rozmýšlení, říct...je čas odejít. Nevím, jestli má smysl se rozepisovat o důvodech, je jich víc a žádný není ten hlavní. Prostě tak nějak cítím, že už nemám potřebu dál veřejně ventilovat svoje soukromí.

Během krátké doby zavírám druhý blog. První nedobrovolně, protože se na něj z nějakého, mně neznámého důvodu, nemohu dostat. Tento zcela dobrovolně, ale ne tak úplně. Mám zde odkazy na spoustu prima lidiček, o které bych nechtěla přijít. Ano, budu ráda dál chodit číst k Vám, moji milí blogoví přátelé, Vaše články , které ostatním mají opravdu co dát. Mějte se tu prima a nepřestávejte psát , Alis, Alenko, Blanko, Hani, Jaruško, Květuško, Luďko, Verunko sluníčko, Vlasti a ostatní ,na které jsem si zrovna nevzpomněla. Máte můj obdiv .

Zámecká obora Žleby

Tady jsme trávili čas při čekání na prohlídku zámku. Je to taková menší obůrka,kam se dostanete, když sejdete dolů k řece do parku.Opravdu hezká procházka a dětem se tam bude určitě líbit. Vstupné bylo dobrovolné a já musím pochválit i WC, které se nachází za pěkným dřevěným srubem, kde se můžete občerstvit.A teď už se pojďte podívat, co Vás čeká.

Více o oboře se můžete dozvědět na této stránce: http://www.oborazleby.cz/

Po Velikonocích

Konečně je to za námi. Celý víkend jsem přemýšlela zda a co napsat, v hlavě se mi honily nadpisy článku podle momentální situace a nakonec jsem se odhodlala až dnes.

Nemám moc ráda Velikonoce a tak jsem letos docela přivítala, že by jsme je měli trávit mimo domov . Měli jsme pozvání ke známým na Šumavu. Tak jsem už dlouho dopředu vymyslela program aby jsme jen celé dva dny neseděli a nepovídali. A dlouho dopředu jsem sledovala předpověď počasí na ,,slunečno.cz".A čím víc se blížily Velikonoce, tím mi bylo jasnější, že z mých plánů asi nic nebude. Moje plány totiž vyžadovaly alespoň trochu slušné počasí, jenže to co se dělo v sobotu a v neděli se s nimi vůbec neslučovalo. A tak jsem nakonec přesvědčila přítele, že jet 250 km někam jen proto, aby jsme seděli dva dny v hospodě nebo u někoho v obýváku, se opravdu nevyplatí. Společně jsme se rozhodli, že tenhle výlet spácháme až se trochu oteplí a i na Šumavě bude přijatelně.

Ani velikonoční přejídání se u nás tenhle rok nekonalo.Víkendový jídelníček se totiž skládal z krupkové polívky , na kterou jsem použila vývar z uzeného masa.To přišlo do velikonoční nádivky .Včera si rodina vyžádala k obědu buřty na pivu a na dnešek jsem udělala houbovou omáčku s těstovinami. Jen jsme oproti jiným víkendům trochu víc pekly .Dcera udělala ve čtvrtek strouhaný tvarohový koláč, já v sobotu jahodové řezy a včera ještě jablkový perník. Ten se bude asi dojídat nejdéle.

No a na dnešní ,,červené" pondělí jsem si naplánovala výlet na zámek .Po ránu bylo trochu chladněji, ale nakonec jsme se na sluníčku chvílemi i ohřáli. A kam jsme jeli? Nedávno jsem psala o zámku Žleby a slibovala, že se na něj ještě vrátíme.

Na zámek jsme dorazili kolem desáté hodiny a zakoupili si vstupenku na prohlídku v 11.45. Zvolili jsme nejdelší okruh.Čas do začátku prohlídky jsme strávili v oboře pod zámkem, kde jsme si prohlédli kromě bílých jelenů ještě jiná zvířata.Jaká to byla, se nechte překvapit v samostatném článku, který bude následovat.

Zámkem nás provedla příjemná slečna Markéta, členka skupiny historického šermu AMORET. O víkendu jste měli možnost sledovat v televizi pohádku ,,Nejkrásnější hádanka", která se natáčla i na tomto zámku.Prohlídka končila v zámecké kuchyni, kde jsme dostali ochutnat zámecký mazanec a jidášky .Ale nesla se tam hlavně vůně nějakého masa pečeného na česneku ,hmmmmmm.

Cestou domů jsme se stavili ještě jednou na hřbitůvku, o kterém jsem taky minule psala.A taky bude ještě jeden článeček.No a to je pro dnešek vše. Rozloučím se je jedním pohledem na zámek a zbytek fotek bude v galerii zde: http://propohodu.blog.cz/galerie/zamek-zleby

Převážně kytičky

Protože minulý týden jsme trávili doma převážně pracovně, nebylo ani o čem psát. Hodně z Vás teď má na blogu fotečky z rozkvetlých zahrádek. Moje zahrádka si zatím dává na čas a tak začnu doma. Mnohé z Vás už mají s pěstováním orchidejí bohaté zkušenosti. Já je teprve začnu sbírat.Tyhle dvě krásky jsem dostala včera k narozeninám.

A takhle vypadají hyacinty, které jsem si koupila předminulý víkend na výstavě.Ten červený snad ani nevykvete

Ještě Vám musím ukázat jaký hezký hrníček jsem dostala od syna

Dortík jsem tentokrát žádný nedostala, protože dcera si na tento týden nabrala zakázky a na mě prostě nemá čas. Na včerejšek pekla řezy, na zítra večer má mít osmdesát zákusků a aby toho neměla málo na sobotu dopoledne dort-záchranku.

Ráno jsem pod rozkvetlým zlatým deštěm objevila fialky .

A kopřivy! Bude nádivka.Čím víc kopřiv ,tím je lepší.

A cestou domů jsem Vám ještě nacvakala moji jarní venkovní výzdobu.

Přeji Vám hezký den. Já jdu pověsit prádlo, uvařit a pak do práce .

Pokračování sobotního výletu

Z Filipovského parku jsme kousek popojeli a ocitli jsme se u obce Markovice. Zaparkovali jsme u brány do kamenolomu, kde se i v sobotu pracovalo, a vydali se po úzké silničce do kopce k malinkému hřbitovu. Tady jsem v rychlosti odlovila krabičku a šla si projít hřbitůvek. Na malinkatém hřbitově se nachází i malý kostelík sv. Marka. Jsou zde jen staré náhrobky a není jich moc, řekla bych tak kolem dvaceti.

Kopec, který je vidět za vstupní bránou, je hrana kamenolomu. Přítel tam na rozdíl ode mě vyšplhal a mně až teď došlo, že jsem mohla mít další zajímavé obrázky.

A když už jsme byli tak blízko zámku Žleby ,tak to prostě nešlo tam nezajet. Sice místní kešku jsem neměla připravenou, ale i tak jsme se ji pokoušeli najít.Tentokrát bez úspěchu. Až doma jsme zjistili, že jsme hledali úplně mimo. Protože sezóna ještě nezačala, nezamířili jsme nahoru k zámku, ale prošli jsme se parkem podél řeky .Bylo teplo a bylo tam krásně a rušno.

Pohledem na zámek z parku zakončíme sobotní putování, ale mohu slíbit, že se sem ještě v brzké době podíváme.

Kam nás zavedl geocaching

Takhle jsem nazvala nejen dnešní článek, ale i novou rubriku, kam budu psát o místech, která navštívíme za účelem hledání krabiček a která nejsou pro normální lidi až tak turisticky zajímavá. V sobotu jsme navštívili hned tři taková místa. Muzeum zemědělské techniky v Čáslavi ještě není otevřeno a tak jsme jen odlovili krabičku a podíváme se sem možná někdy příště.

Další naší zastávkou byl zámek Filipov .Kdysi jsme kolem jezdili na návštěvu k manželovým příbuzným a zámek vypadal asi takto:

Nedávno prošel rekonstrukcí a slouží jako luxusní hotel a z části jako centrum pro lidi s alzeimrovou chorobou. My jsme kolem zámku prošli do zámeckého parku.

Prošli jsme ho skoro celý.Cestou jsme několikrát potkali dvě dívky na koních. Ze spadaného listí na nás na mnoha místech vykukovaly sněženky ,bledule, talovíny a dokonce jedna sasanka. Uprostřed parku stojí jakási hrobka s německým nápisem.

A tady už je pohled na zámek při našem návratu z parku.

Pokud by jste se chtěli o zámeckém hotelu dozvědět víc, má i svoje stránky-http://www.filipov.cz/.Doporučuji.Hlavně se podívejte na ceník a na fotogalerii.

Další naší zastávkou byl ještě jeden skoro zapomenutý hřbitov, ale o tom zase až příště.